ÚVOD
Délka toku: 45,9 km
Plocha povodí: 273,8 km²
Průměrný průtok: 3,61 m³/s
Ochrana:
Evropsky významná lokalita: Smědá, CZ-0513256
Přírodní rezervace Meandry Smědé
CHKO Jizerské hory
Povodně jsou častým problémem obcí ležících na toku Smědé.
Řeka Smědá je v regionu významným tokem jak z hlediska rizika povodní a jejich škod, tak biodiverzity, přesto není součástí projektu pasportizace vodních toků a data o ní neexistují v jednotné formě. Ačkoli je bohatá z hlediska biologické pestrosti a je domovem mnoha ohrožených druhů, nedošlo v relevantně nedávné době k monitoringu zde se vyskytujících organismů. Citizen science databáze (BioLog, iNaturalist) neposkytují ani zdaleka dostatečné množství dat.
GRAFY
ZNEČIŠTĚNÍ
skládky
obchodní areály
silnice
železnice
řídce odvod odpadních vod
OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM
Podmáčené louky
Během povodní se umožní řece, aby se vylila v oblastech bez zástavby, kde nezpůsobí škody, ale naopak vytvoří biologicky bohatý biotop. Také poslouží jako rezervoár vody, která se bude moct uvolnit v sušších obdobích.
Ekologická opatření v zemědělství:
Podpora tradičního a ekologického obhospodařování půdy zajistí, že se dešťová voda bude lépe vsakovala do půdy. Mezi taková opatření patří například orba po vrstevnici, ponechávání remízků nebo segmentace velkých polí na menší políčka. Tím bude snížena i kontaminace řeky hnojivy.
Zpřírodnění koryta řeky
Betonové a dlážděné dno řeky, které v některých částech toku je, zamezuje vsakování vody do půdy a omezuje biodiverzitu, což zvyšuje intenzitu povodní
MAPA
BIODIVERZITA
Obzvláště v dolní části toku, která je chráněna jako přírodní rezervace a evropsky významná lokalita se vyskytuje řada vzácných a ohrožených živočichů:
Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia)
© Míček Dušek, 2018
Klínatka rohatá je druh vážky, který preferuje čisté potoky a řeky s písčitým nebo štěrkovým dnem se slabou vrstvou detritu a přírodními břehy. Ohrožuje ji především napřimování vodních toků a zpevňování břehů. V oblasti Smědé jsou známy početné populace tohoto druhu, avšak obecně pro naše území klesá počet nálezů za rok.
Mihule potoční (Lampetra planeri)
© Waldhauserová Irena, 2015
Tento druh mihule se vyskytuje výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými bahnitými náplavami, do kterých se zahrabávají jejich larvy. Ty se čtyři až pět let živí detritem, řasami a drobnými zbytky rostlin, poté se metamorfují v plodné jedince, kteří potravu nepřijímají a po tření hynou. Pro její ochranu je nutné zamezit zahlubování toků, zpevňování koryt a těžby jemných náplavů.
Vranka obecná (Cottus gobio)
© Ouředník Robert, 2025, upraveno
Vranka obecná obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo kamenitým dnem, právě kameny využívá jako úkryt. Tato rybka se dorůstá 15 cm a žije až 8 let. Protože je velmi citlivá na znečištění a dostatek kyslíku ve vodě, potvrzuje její přítomnost vysokou kvalitu vody. Je tedy využívaná jako bioindikátor.
Přímo v řece, nebo v jejím blízkém okolí, žijí i další druhy s různými stupni ochrany. Zde je příklad některých z nich:
